Dernisáž výstavy 12. Sympozia Litomyšl | Křest katalogu |
24. Ledna. 26 | 17:00
S hlubokým zármutkem oznamujeme, že nás opustil pan Václav Cígler, významný český umělec, jehož dílo zanechalo trvalou stopu v oblasti současného umění.
Jen nedávno jsme měli čest představit jeho tvorbu na výstavě „Vidět“ v Galerii Miroslava Kubíka v Litomyšli, která byla jedním z jeho posledních veřejných uměleckých počinů.
V prostorách galerie bude v následujících dnech k dispozici kondolenční kniha pro všechny, kteří by chtěli uctít jeho památku osobním vzkazem.
Podrobnější nekrolog zveřejníme následně.
Nekrolog: Odešel významný český sochař, básník, vizuální umělec a pedagog Václav Cigler. Člověk je neopakovatelný. Člověk je jedinečný.
Václav Cigler
21. dubna 1929 Vsetín – 8. ledna 2026 Praha
Ve věku šestadevedesáti let ve čtvrtek 8. ledna v Praze zemřel sochař a pedagog Václav Cigler, zakladatel konceptuálního vnímání skla jako výtvarného objektu ve světovém kontextu. Václav Cigler, narozený 21. dubna 1929 ve Vsetíně, patří k mezinárodně respektovaným autorům umělecké generace nastupující na počátku šedesátých let 20. století. Jeho tvorba byla zaměřena na plastické objekty z broušeného optického skla, návrhy a realizace světelných struktur a šperků, kresby, projekty do krajiny a kompozice pro architekturu. Ve svém uměleckém díle předjímal rodící se koncepty soudobého výtvarného vyjadřování, konstruktivní tendence, minimalismus, land art, světelnou a kinetickou plastiku. V letech 1951–1957 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru profesora Josefa Kaplického. V roce 1965 založil a do roku 1979 vedl ateliér Sklo v architektuře na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Jeho díla jsou zastoupena v mnoha českých i světových galeriích.
Za průkopnickou práci v oblasti designu v roce 2018 symbolicky vstoupil do Síně slávy českého designu. Za celoživotní dílo, pedagogickou činnost a nezpochybnitelný přínos v oblasti výtvarného umění byl oceněn v roce 2019 cenou Ministerstva kultury České republiky.
Václav Cigler začal od konce padesátých let dvacátého století používat nejnáročnější sklářské techniky a technologie, zabýval se volným uměním i sklářskou tvorbou v oblasti designu, například sklem technického a užitného charakteru, stavebním a osvětlovacím. Poprvé v historii umění použil průmyslově využívaný materiál optického skla k vytvoření uměleckého díla. Experimentoval se zvětšováním měřítka svých objektů a následně s použitím optického skla jako materiálu k sochařským způsobem vymyšleným, utaveným a vybroušeným monumentálním objektům konvex-konkávních forem a tvarům čočky či hranolu. Rozsáhlé vizionářské dílo v podobě minimalistických či symbolických plastik z čirého optického i barevného skla bylo představeno v minulém roce na retrospektivní výstavě nazvané Vidět v Galerii Miroslava Kubíka v Litomyšli. Sklo vnímal Václav Cigler jako hmotu s duchovním přesahem, fascinovala ho více než sedmdesát let. Ciglerovy světelné i skleněné plastiky jsou zaměřeny na vnitřní zkušenosti zobrazování světla jako nehmotné látky, prostředku vidění i zdroje energie. Sklo se tak stalo autorovým celoživotním tématem. Václav Cigler řekl: Pro mne je sklo záminkou k vyjádření jiného prostorového a pocitového vnímání světa, ozvláštněného prostředky, které tento materiál sám nabízí, tedy prostředky optickými, i možnostmi jeho nového prostorového využití.
Moje první práce, pojednané konvexními nebo konkávními čočkami nebo zpracované do tvarů trojbokých hranolů s úmyslem co největšího využití účinku rozkládání světla do barev spektra, vycházely z bloků optického skla. Jinou polohou mé práce byly objekty tvarově odvozené z organické přírody a konečně poslední polohou byly práce architektonické povahy, kde jsem se vyjadřoval především prostřednictvím skleněných tabulí tvořících stěny nebo clony daný prostor vymezující a filtrující. Tyto své záměry jsem předváděl většinou na modelech menšího formátu, kde jsem však už změnou měřítka nasugerovával kompozice skleníků, pavilonů, sakrálních prostorů nebo mostů a lávek na hladině vody, vždy však s úmyslem pracovat s člověkem, tj. s jeho vlastnostmi a potřebami nejen fyzickými, ale především psychickými. Tyto pocity jsem si sám na sobě uvědomoval při prožívání krajiny nebo města a byly to převážně ony, které se mně staly inspirací v mé vlastní práci. Měřítkem pak bylo nejen umění a architektura, ale i školy a sledování toho, co se denně děje ve vědě a technice. Své myšlení a záměry se snažím konfrontovat s názory a potřebami společnosti, ve které žiji a která mě formovala a pro kterou tudíž chci být užitečným, a to především v oboru, který bude pro mne vždy nový a vzrušující a ve svých technologických možnostech nevyčerpatelný.
Václav Cigler byl autor mnoha významných děl ve veřejném prostoru v Česku, na Slovensku, v Nizozemsku. Podle jeho návrhů vznikly interiéry stanic pražského metra, světelné systémy a osvětlovadla například v bratislavském Slovenském národním divadle, v Domě kultury v Banské Bystrici či v Lázních Sliač, úpravy presbytáře v chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně, umělecká díla v chrámu Nalezení sv. Kříže v Litomyšli. Aktuálně jsou jeho objekty na tělo představeny na výstavě současného šperku Constellations v americkém Dallas Museum of Art. Jako umělec i pedagog Václav Cigler velmi výrazně ovlivnil myšlení a tvorbu několika generací umělců.
Slovy americké umělkyně, mecenášky a zakladatelky Imagine Museum v St. Petersburgu na Floridě Trish Dugganové:
Děkujeme ti, Václave, že tvé dílo obohatilo náš svět.
A K T U Á L N Í V Ý S T A V Y
